Spojky

SPOJKY spojují větné členy nebo věty a vyjadřují jejich vzájemný vztah. Jsou neohebným významově nesamostatným slovním druhem. Ve větě nejsou žádným větným členem.

Podle formy rozlišujeme spojky:

1. jednoslovné ( např. a, když, že, ale, nebo),

2. dvojité (např. buď – nebo, nejen – ale i, ani – ani), čárka se píše před druhou spojkou,

3. víceslovné, popř. v kombinaci s jinými slovními druhy (např. i když, i kdyby, a proto).

Podle obsahu rozlišujeme spojky:

1.SOUŘADÍCÍ (PARATAKTICKÉ) – spojují souřadné větné členy nebo věty ve vztahu

slučovacím, např. A, i, ani, jak -tak, hned -hned, ani -ani, jednak -jednak,

stupňovacím, např. ba, ba i, ba dokonce, nadto, přímo, navíc, hlavně, nebo i, nejen – ale i,

nejen – nýbrž i, nejen – ale dokonce,

odporovacím, např. ale, však, avšak, nýbrž, jenže, leč, a přece, sice – ale, přece jen,

vylučovacím, např. nebo, anebo, či, jinak, buď – anebo, ať – či, ať – ať,

příčinném / důvodovém, např. neboť, vždyť, totiž,

důsledkovém, např. Proto, tedy, tudíž, tak, a proto, a tedy, a tudíž, a tak, takže.

2. PODŘADÍCÍ (HYPOTAKTICKÉ) – připojují větu závislou k větě řídící, kladou se zpravidla

na začátek věty závislé a píšeme před nimi čárku, např. aby, že, protože, když, jestliže, kdyby, -li,

zdali.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *