Archiv štítku: přídavná jména

Přídavná jména

Přídavná jména označují vlastnosti podstatných jmen nebo jejich význam blíže určují a zpřesňují (neznámý člověk, sestřina želva). Určujeme u nich mluvnické kategorie: pád, číslo, rod, kromě nich ještě druh a vzor. Skloňují se a jsou plnovýznamovým slovním druhem. Ve větě plní nejčastěji funkci shodného přívlastku, příp.jmenné části přísudku.

S podstatnými jmény, k nimž patří, se shodují v pádě, čísle a rodě, v rodě mužském se v některých pádech rozlišují i tvary životné a neživotné.

Druhy přídavných jmen

Přídavná jména tvrdá

Mají tvar složený (dlouhý – v koncovce je dlouhá samohláska). V 1.pádě jednotného čísla je trojí zakončení podle rodů koncovkami -ý, -á, -é. Skloňují se podle vzoru mladý, mladá, mladé.

V koncovkách přídavných jmen tvrdých píšeme -ý (smělý obránce, s drzým člověkem). Pouze v

1. a 5. pádě množného čísla rodu mužského životného píšeme -í (obětaví zachránci). V 7.pádě množného čísla všech rodů píšeme koncovku -ými (smělými obránci, známými umělkyněmi). Ve spojení s podstatnými jmény označující párové části těla píšeme v 7.pádě množného čísla koncovku -ýma (šikovnýma rukama, modrýma očima).

U některých přídavných jmen tvrdých se v 1. a 5. pádě množného čísla rodu mužského životného mění souhlásky nebo souhláskové skupiny: drahý – drazí, slavkovský – slavkovští, plachý – plaší, americký – američtí, krotký – krotcí apod.

Mají tvar jmenný (krátký – bez koncovky nebo s krátkou samohláskou). Jsou zakončena stejně jako tvrdé vzory podstatných jmen. Skloňují se podle vzoru mlád ( jako pán, 1.pád jednotného čísla rodu mužského je bez koncovky), mláda (jako žena), mládo (jako město).

Jmenné tvary mají jen některá přídavná jména tvrdá. Užívá se jich většinou pouze v 1.pádě jednotného i množného čísla. Jen zřídka se jmenných tvarů užívá ve 4.pádě (např.Záchranáři našli ztracené chlapce živy a zdrávy.). V koncovce 1.pádu množného čísla rodu mužského životného píšeme – i (Sourozenci k němu byli laskavi.), v rodě mužském neživotném a ženském píšeme -y (Všechny úkoly byly již hotovy. Okolnosti tohoto případu mi nejsou známy.).

Přídavné jméno rád, ráda, rádo má pouze tvary jmenné.

Přídavná jména měkká

Mají pro všechny tři rody stejnou koncovku – í, skloňují se podle vzoru jarní. Při skloňování přídavných jmen měkkých píšeme vždy – í (např. ryzím, kosí, cizího). Ve spojení s podstatnými jmény označujícími párové části těla píšeme v 7.pádě koncovku – íma (kočičíma očima, vlastníma rukama).

Přídavná jména přivlastňovací

Přivlastňují jednotlivé, určité osobě. Tvoří se z podstatných jmen rodu mužského příponami – ův, -ova, – ovo a z podstatných jmen rodu ženského příponami – in, – ina, -ino. Skloňují se podle vzoru otcův, otcova, otcovo a matčin, matčina, matčino. Jsou-li utvořena od vlastních jmen, píšeme je s velkým počátečním písmenem (Eliška – Eliščina sestra, Mánes – Mánesův orloj).

V 1.a 5. pádě množného čísla rodu mužského životného přídavných jmen přivlastňovacích

píšeme – i (fotbalistovi spoluhráči, lékařovi pacienti). V 7.pádě množného čísla všech rodů

píšeme – ými (kuchařovými pomocníky, řidičovými zkušenostmi). V ostatních pádech

píšeme – y/ – ý (do Nerudovy ulice, Petrovy telefonáty, dědečkovy sestry). Ve spojení s podstatnými jmény označujícími párové části těla píšeme v 7.pádě – ýma (lékařovýma rukama, Pavlovýma očima).

Stupňování přídavných jmen

Některá přídavná jména tvrdá mohou vyjádřit trojí stupeň vlastnosti. Druhý stupeň tvoříme z prvního stupně pomocí přípon – ejší, – ější, – ší nebo koncovkou – í. Třetí stupeň tvoříme z druhého stupně předponou nej-.

 

1.stupeň2. stupeň3. stupeň
veselýveselejšínejveselejší
záhadnýzáhadnějšínejzáhadnější
tichýtiššínejtišší
mělkýmělčí / mělčejšínejmělčí / nejmělčejší
snadnýsnazší / snadnějšínejsnazší / nejsnadnější

 

Některá přídavná jména tvoří druhý stupeň nepravidelně (mění se kořen slova).

 

1. stupeň2. stupeň3. stupeň
dobrýlepšínejlepší
dlouhýdelšínejdelší
zlýhoršínejhorší
malýmenšínejmenší
velkývětšínejvětší

Při stupňování může docházet ke změně souhlásek nebo souhláskových skupin: těžký – těžší,

blízký – bližší, drahý – dražší, vysoký – vyšší, suchý – sušší, hezký – hezčí apod.

Význam přídavných jmen je možno zesilovat nebo zeslabovat pomocí příslovcí (např. velmi spokojený, neobyčejně pracovitý, málo náročný, mnohem větší apod.).