Částice

uvozují samostatné věty a naznačují jejich druh, případně postoj mluvčího k jejich obsahu. Vyjadřují také významové odstíny větných členů, s nimiž jsou spojeny. Jsou neohebným, významově nesamostatným slovním druhem. Nejsou žádnými větnými členy.

Částice, uvozující samostatné věty, naznačují jejich druh, např.

otázku: Copak vám to není divné? Zdalipak sis už vzpomněl?

rozkaz: už jste zticha! Tak už dej pokoj!

přání: Nechť vás provází štěstí! se vrátíte ve zdraví!

zvolání: A to je mi novinka! Ale to je krása!

Částice naznačující postoj mluvčího k obsahu vět, např. Naneštěstí jsme je nezastihli už doma. Naši bohužel prohráli. Bohudík jsme se dnes vyhnuli dopravní zácpě.

Částice vyjadřující různé významové odstíny větných členů, před nimiž stojí, např.

pravděpodobnost: Je to asi pravda. Už to možná ví. Přijde prý večer. Máš snad strach?

důraz: Důležitá je zvláště tato zkouška. Vadilo jim hlavně tvoje vychloubání.

vytýkání: Dnes jsem byl obzvlášť unavený .

Částice jsou také slova ano, ne, nikoli(v), kterými kladně nebo záporně odpovídáme na zjišťovací otázky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *