Psaní čárek ve větě jednoduché

Na této stránce popíšeme případy, kdy ve větě jednoduché píšeme čárku a kdy čárku nepíšeme.

Několikanásobný větný člen

je takový větný člen, ve kterém je spojeno více výrazů, které označují různé jevy skutečnosti, ale mají něco společného, co v dané souvislosti zdůvodňuje jejich spojení.

Čárku píšeme

vždy, když složky několikanásobného větného členu nejsou spojeny spojkami a, i, nebo, ani, čí s významem slučovacím.

Příklady:

– bez spojek

V našem obchodě můžete koupit učebnice, sešity, mapy.
Jeho spánek byl hluboký, beze snů, bez konce, bez hranic.

– se spojovacími výrazy

Vydání této učebnice je významný počin nejen autorský, ale i nakladatelský.
Svou obtížností vzbudila učebnice u některých učitelů rozpaky, ba pochybnosti.
Představení bylo pěkné, i když trochu zdlouhavé.Ani tuky, ani cukr nemá jíst starší člověk ve velkém množství.
Zásluhou Kubištovou, a hlavně Fillovou se stal kubismus součástí evropského umění.

Čárku nepíšeme

pokud jsou složky několikanásobného větného členu oddělené spojkami a, i, ani, či, nebo s významem slučovacím.

Příklady:

Kultivovaně máme mluvit v hodinách českého jazyka i v jiných předmětech.
Jabloně a hrušně jsou obsypané květy.
Byl chytrý a přitom nerozhodný.

Přívlastek volný (čárku píšeme)

je část věty stojící za určovaným podstatným jménem, která není pro smysl věty nezbytný – můžeme ji vypustit, aniž se poruší smysl věty. Odděluje se čárkou. Stojí-li uprostřed věty, píše se čárka i za ním.

Příklady:

Vlezlou zimu znásobuje hustá mlha, táhnoucí se od řeky.
Ranský kopec, připomínající zaťatou pěst, je mezi paraglidisty oblíben.
Vystoupení skupiny, předvedené před plným sálem, bylo úspěšné.

Podobně vsuvka

Radost z toho, to se ví, neměla.
Jedné zimy, v noci před vánočními svátky, přihnala se nad Prahu sněhová bouře.

Přívlastkové spojení (čárku píšeme)

V přívlastkové skupině je spojeno dva nebo více výrazů, které označují v podstatě tentýž jev skutečnosti. Případně rozvijí skutečnost ve větě už napsanou. Děti ->Petr, Anička,

Příklady:

Byla to Jana, přítelkyně z dětství.
Děti, Petr a Anička, upínaly na tátu oči.
Čtu detektivky, milostné romány, dobrodružné romány, prostě všechnu zábavnou literaturu.
Mám rád některé dobré básníky, zejména Holana, Hrubína a Nezvala.

Samostatný větný člen (čárku píšeme)

Je výraz, který stojí mimo větu a není do ní mluvnicky začleněn. Často má funkci zdůrazňující, upozorňující a vysvětlující.

Příklady:

U moře, tam se mi líbilo.
Poslední dny jsme balili věci denní potřeby, převážně potraviny.
Chceme jet na výlet, a to za každého počasí.

Vokativ (čárku píšeme)

Oslovení, volání.

Příklady:

Dámy a pánové, vítám vás.
Nestarej se, synku, a běž spát.

Citoslovce

Pomozte mi někdo, proboha.

Doplněk

Stařec, opíraje se o bytelnou sukovici, stoupal do kopce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *