Zájmena nahrazují podstatná nebo přídavná jména, případně na osoby, zvířata, věci, děje nebo vlastnosti ukazují. Určujeme u nich mluvnické kategorie: pád, číslo a rod. Skloňují se a jsou plnovýznamovým slovním druhem.
Rozlišujeme:
1. ZÁJMENA OSOBNÍ
označují první, druhou a třetí osobu ( já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, zvratné zájmeno se).
2. ZÁJMENA PŘIVLASTŇOVACÍ
jsou zájmena, kterými přivlastňujeme první,druhé a třetí osobě ( můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, pro přivlastňování osobě v podnětu svůj).
3. ZÁJMENA UKAZOVACÍ
jsou zájmena, kterými ukazujeme na určitou osobu, zvíře, věc nebo vlastnost (ten/ta/to, tento/tato/toto, tenhle/tahle/tohle, onen/ona/ono, takový/taková/takové, týž/táž, tentýž/tatáž, sám/samý).
4. ZÁJMENA TÁZACÍ
jsou zájmena, kterými se tážeme po osobě, zvířeti, věci nebo vlastnosti (kdo, co, který/která/které, jaký/jaká/jaké, čí).
5. ZÁJMENA VZTAŽNÁ
připojují k sobě některé věty v souvětí (kdo, co, který/která/které, jaký/jaká/jaké, čí, jenž).
6. ZÁJMENA NEURČITÁ
jsou ta zájmena, kterými blíže neurčujeme, o kom, o čem je řeč: někdo, něco, některý/některá/některé, nějaký/nějaká/nějaké, něčí, leckdo, lecco, leckterý/leckterá/leckteré, lecjaký/lecjaká/lecjaké, lecčí, ledakdo, ledaco, ledakterý/ledakterá/ledakteré, ledajaký/ledajaká/ledajaké, ledačí, kdokoli, cokoli, kterýkoli/kterákoli/kterékoli, jakýkoli/jakákoli/jakékoli, číkoli, každý/každá/každé, všechen, všechna, všechno, kdosi, cosi, kterýsi/kterási/kterési, jakýsi/jakási/jakési, čísi.
7. ZÁJMENA ZÁPORNÁ
jsou zájmena, kterými popíráme existenci nějaké osoby, zvířete, věci, děje nebo vlastnosti (nikdo, nic, nijaký/nijaká/nijaké, ničí, žádný/žádná/žádné).
Podle toho, zda zájmena vyjadřují kategorii rodu, je dělíme na:
BEZRODÁ ZÁJMENA – nevyjadřují mluvnickou kategorii rodu (já, ty, my, vy, se).
RODOVÁ ZÁJMENA – mají zvláštní soubory tvarů pro mužský, ženský a střední rod.
Skloňování zájmen
1.skloňování bezrodých zájmen
| Pád | já | ty | my | vy | se |
| 1.pád | já | ty | my | vy | O |
| 2.pád | mne, mě | tebe, tě | nás | vás | sebe |
| 3.pád | mně, mi | tobě, ti | nám | vám | sobě, si |
| 4.pád | mne, mě | tebe, tě | nás | vás | sebe, se |
| 6.pád | mně | tobě | nás | vás | sobě |
| 7.pád | mnou | tebou | námi | vámi | sebou |
Rozlišujeme tvary sebou a s sebou. Např. V horečce sebou (tebou,tělem, něčím) házel celou noc.
Vezměte si s sebou (s tebou) deštník.
Musíme si uvědomit rozdíl mezi tvary mi – 3.pád zájmena já (Šel mi koupit svačinu.) a my – 1.pád zájmena my všichni (My s vámi budeme dále jednat.).
V dopisech píšeme zájmena Ty, Vy obvykle s velkým písmenem. Vyjadřujeme tak úctu k adresátovi.
2. zájmenné skloňování některých rodových zájmen
vzor ten – podle něj se skloňují všechna zájmena, která mají ve 2.pádě zakončení –oho
(tento, onen, kdo, někdo, leckdo, ledakdo, kdokoli, nikdo)
vzor náš – podle něj se skloňují zájmena, která mají ve 2.pádě zakončení –eho
(váš, on, jenž, co, něco, ledaco, lecco, cosi, cokoli, nic).