Vyrazili jsme hlemýždím tempem k Jirkovi. Nebyli jsme zrovna nadšení. Vymyslel si na nás těžké úkoly. Když listoval stránkami starobylé knížky, naslinil si prsty. Potom vyhledal dva obrázky neobyčejných zvířat z dávné minulosti. Také jsme luštili rébusy. Až do tmy jsme se bavili hádankami a křížovkami.
Psi vyběhli z blízkého křoví a vrhli se na myslivce. Vyplazeným jazykem mu olizovali ruce. Vesele štěkali. Oči se jim radostně leskly. Veselí ukončily temné výstřely. V hloubi lesa lovili pytláci. Nemilosrdně si počíhali na rychlonohé laně a pak vypálili. Chomáče trávy se zbarvily jejich krví. Myslivci se neobyčejně hbitě blížili. Přeběhli mýtinu a ukryli se v mlází. Potom pytláky lapili a odvedli do myslivny. Laním ale už život vrátit nemohli. Měli jsme slzy na krajíčku.
Měsíc tajemně osvětloval noční krajinu. Seděl jsem na břehu jezera a bylo mi/mně příjemně. Pomalu utichal zpěv ptáků a na temně modré obloze se objevovaly první hvězdy. Někde v dálce se ozývaly tóny hravě vykouzlené na harfě a mně náhle všechny dojmy splývaly vjedno. Zapomněl jsem na všechny starosti světa a ponořil se do objetí noci, všechno napětí ze mě spadlo a mé vjemy pomalu slábly. Usnul jsem a spal klidně jako dítě.