Doplňte do textu chybějící ě, je nebo ně:
M_síc tajem_ osv_tloval noční krajinu. Sed_l jsem na břehu jezera a bylo m_ příjem_. Pomalu utichal zp_v ptáků a na tem_ modré obloze se ob_vovaly první hv_zdy. N_kde v dálce se ozývaly tóny hrav_ vykouzlené na harf_ a m_ náhle všechny dojmy splývaly v_dno. Zapom_l jsem na všechny starosti sv_ta a ponořil se do ob_tí noci, všechno nap_tí ze m_ spadlo a mé v_my pomalu slábly. Usnul jsem a spal klidn_ jako dít_.
Písmeno ě se vyskytuje v následujících skupinách:
V této skupině označuje výslovnost [dˇ,tˇ,nˇ] + [e] jako například ve slovech:
děvčátko, pradědeček, děravý, zloděj, mládě, čarodějný, naděje, poděkovat
kotě, dítě, nátělník, sítě, tělesný, vítězství, štěstí, dotěrný, utěsnit, letět
V této skupině vyslovujeme ě jako [j +e] a najdeme je například ve slovech:
hrát na harfě, oblékat fěrtoch, povídání o žirafě, darovat ofěru, šli v houfě
pět, zpěvák, pěna, poupě, pěkný, napětí, pápěří, napěchovat, zápěstí, doupě
Po souhláskách b a v musíme rozlišit, zda se jedná o jednu slabiku, jako například ve slovech:
oběd, hříbě, hrábě, běhat, bělavý, zaběhnutý, sběratel, bědovat, záběr
hravě, hvězda, pověra, důvěrný, věčný, zvědavý, nápověda, zavěsit
Anebo je b a v součást předpony a připojuje se ke slovu se slabikou – je –. Příklad vidíte u slov:
OB – objev, objevit, objevitel, objevný, objevení; objet, objetí, objezd; objem
V– vjezd, vjezdový, vjezdní, vjet; vjem; splynout vjedno
Podobně jako u předchozí skupiny musíme i u psaní ě po m rozlišit, jestli se jedná o slabiku s měkkou výslovností:
město, měsíc, proměnlivý, tamější, měkký, směr, měna, umělecký, umělý, umět
Anebo je ve tvaru slova (i v jiném příbuzném slově) obsaženo písmeno n a my musíme napsat:
pomněnka, domněnka, zapomnění, rozumně, uzemněný, domnělý
od slov: mnít – pomnít, domnívat se; rozumný, uzemnit…
POZOR na zájmeno JÁ!
2. a 4. pád MNE, MĚ
3. a 6. pád MI, MNĚ