Slovesa

Slovesa jsou slova, která vyjadřují děj, tj. Činnost ( prosit, psát, mluvit), stav (ležet, smát se) nebo změnu stavu (zhubnout, tmavnout).

Poznámka:

Slovesa, na nichž může záviset předmět (přemluvíme je, napíšeš hru, namáčet pero), se nazývají – předmětová;

slovesa, na nichž nemůže záviset předmět, se nazývají bezpředmětová.

Slovesy bezpředmětovými jsou vždy slovesa, která vyjadřují stav nebo změnu stavu (stáli, seděl, svítalo, ztloustl).

Slovesa, která jsou spojena se zvratným zájmenem se, si, nazývají se zvratná (pokusím se, povzdychl si).

Slovesa se časují. Mohou vytvářet různé tvary:

1. Tři osoby (první, druhou a třetí, např. jdu, jdeš, jde),

2. Dvě čísla (jednotné a množné, např. čtu, čteme),

3. Tři časy (přítomný, minulý a budoucí, např. mluvím, mluvil jsem, budu mluvit),

4. Tři způsoby (oznamovací, rozkazovací a podmiňovací, např. mluvím, mluv, mluvil bych),

5. Dva rody (činný a trpný, např. četl jsem, byl přerušován).

 Slovesa vznikají kombinací těchto tvarů.

Např. Sloveso psát ve třetí osobě jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu je píše.

Poznámka:

Není žádný způsob tázací. Ve větách Čteš knihu a Čteš knihu? – Četl bys knihu a Četl bys knihu? jsou tytéž slovesné tvary. Rozdíl je jen v druhu vět podle jejich komunikační funkce. Čteš knihu, Četl bys knihu jsou věty oznamovací, Čteš knihu? Četl bys knihu? jsou věty tázací.

Slovesné tvary, které vyjadřují určitou osobu jednotného nebo množného čísla (napíšeš, máme, zajdeme, mluv, seděl jsem, viděl bych), se nazývají tvary určité;

tvary, které samy určitou osobu nevyjadřují (seděl, prohlásil, uveden, hrát), se nazývají tvary neurčité.

Slovesné tvary, které jsou vyjádřeny jedním slovem (napíšeš, napiš, napsal), se nazývají tvary jednoduché;

tvary, které jsou vyjádřeny více slovy (nebudeme prosit, seděl jsem, viděl bych, byl uveden), se nazývají tvary složené.

Poznámky:

1. Dříve se užívaly tvary typu on jest seděl, oni jsou seděli apod. (jako já jsem seděl, ty jsi seděl, my jsme seděli, vy jste seděli), ale v nynější češtině se v 3. osobě pomocné sloveso nevyjadřuje. Nejsou tedy tvary jako přišel, přišli ve větách vlastně tvary jednoduché, nýbrž jsou to od původu součásti tvarů složených a mají také význam tvarů určitých.

2. Spojení jednoduchého slovesného tvaru se zvratným se a si za složený tvar nepovažujeme (Díváme se na něho. Žije si dobře).

Tvoření různých slovesných tvarů podle osoby, čísla, času, způsobu a rodu se nazývá časování.

Oddělíme-li od 3. osoby jednotného čísla přítomného času koncovku osobní (přemluv-í, uvid-í, ved-e, usmív-á se), zůstane část slova, která se nazývá kmen přítomný.

Oddělíme-li od příčestí minulého (činného) -l (vidě-l, pokusi-l se, moh-l), zůstane část slova, která se nazývá kmen minulý.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *